Chystáte se vysadit ovocné stromy?
Je tu jaro, a všude kolem, se na nás hrne obrovská nabídka stromků, keřů, trvalek, květin, skalniček a dalšího zeleného materiálu na zahrádky. Po zimní pauze, kdy je vše smutně žluté, zatažené, bez listí, bez života, se nám zdají naše zahrádky takové nějaké prázdné a tak nakupujeme a nakupujeme …; pak doma vysazujeme a v červnu zjišťujeme, že máme zahrádku přehoustlou 
… Ale to už tak je a asi má být …
Já bych se tentokrát chtěl pozastavit u nákupu ovocných stromů. Na trzích, v zahrádkářských prodejnách, v letácích, či na netu, na naše oči útočí obaly a obrázky, se záplavami plodů na stromcích. Bohužel, jsou to jen komerční firmy, které se zabývají prodejem něčeho, co se jim podařilo někde levně nakoupit. Ne nechci se dohadovat, stromy se, ve většině případech, ujmou, za dva roky po výsadbě se objeví i plody, za pět let stromek dává plody, ale stále je uvázaný u opory, a je nějaký takový nedomrlý …
A zde začneme přemýšlet a zjišťovat proč. A dojdeme postupně k tomu, že je to všechno o podnožích. V dnešní době se dá vše najít na internetu, ale tam většinou zabrousíme, stejně jako já, až zjišťujeme, co děláme špatně, že se nám nedaří vypěstovat pěkný strom. A najednou zjistíme, že většina zakoupených „komerčních“ stromů je naroubována na zakrslých, nebo málo vzrůstných podnožích, kdy stromky sice začnou brzy rodit, ale jejich životnost je kolem 10 až 15 roků, a pak musíme koupit nový – proto ten titul „komerční“. Ano, i tyto stromky mají své výhody. Brzy plodí a nezaberou moc místa. Ale u nás na vesnici, kdy téměř všichni máme kus zahrádky, jsou podle mne zákrsky pasé.
Nehledě k tomu, že na většině je vystřihnutý terminál, a stromek je tvarován do duté koruny. Stromek je pak většinou nižšího tvaru, do výšky moc neroste, protože ho v tom brzdí slabě rostoucí podnož, a tak stříháme, snažíme se ho řezem povytáhnout, ale marně. Stromek plodí a košatí, kousek nad zemí, špatně se pod ním obrývá půda, nebo seče sekačkou, nedává téměř žádný stín …
A jsme u toho, co Vám chci v tomto povídání sdělit. Pokud máte trošku větší zahradu a chcete na ní mít opravdové stromy, navštivte místo trhů, či zahrádkářských prodejen, ovocné školky v okolí, které si své stromky nejen pěstují a prodávají, ale i roubují na podnože vhodné pro místní půdy a podnebí, které je dáno i nadmořskou výškou. Pro normální zahradu, bych se jistě už vyvaroval vřeten, zákrsků, palmet či čtvrtkmenů a zvolil bych vzrůstnější tvar - polokmen, či vysokokmen ovšem na vhodné podnoži; a v tom Vám školkaři jistě rádi poradí. Klidně se jich zeptejte na druh podnože kupovaného stromku. Nyní se zaměřím na jabloně. Chceme-li, aby stromek byl vzrůstnější, proto je vhodná podnož semenáčková nebo z jadrničky - mají bujný růst, ale začnou plodit o nějaký rok později; pro růst pěkného stromu je hojně používaná podnož A2, no pak snad, je ještě vhodná podnož MM106, která se řadí mezi středně rostoucí. Dle mého názoru a zkušeností jsou pro naše podmínky nevhodné podnože M9, M26, M27 – jsou to slabě rostoucí podnože – stromy sice brzy rodí, ale jelikož mají malý kořenový systém, tak po celou dobu svého, většinou krátkého života potřebují oporu. (Likvidoval jsem doma tři takovéto „komerční“, 10 - leté stromy, kdy každý měl tři, max čtyři kořeny - síly palce a zbytek byly jen vlásečnice …)
A ještě k otázce sloupových jabloní, nebo-li balerín. Pro tyto je nejvhodnější střední, rychle rostoucí podnož MM111, nebo pro horší půdy P14.
Ale položme si otázku: Sloupovitá jabloň na zahradu? Proč?
Snad jen pro toho, kdo má úzký pásek půdy, někde na zadlážděném dvorku. Stromky se sází ve vzdálenosti 60 - 80cm od sebe, sloup má totiž v průměru maximálně půl metru, to znamená, že plodonosné větve mají kolem 25 cm. Stromky dorůstají do výšky až tří metrů. V naprosto ideálních podmínkách jsou slibované výnosy, až 5 kg ovoce z metru stromku, což je 15 kg z dospělého stromku, po několika letech. Ale nikdy, určitě, asi nedosáhneme těchto maxi úrod, počítejme spíš, až o polovinu méně. Proto si myslím, že na naše vesnické zahrady jsou opravdu vhodnější vzrostlejší stromy, které za pár roků kromě úrody přinesou i blahodárný stín, vytvoří vlhké mikroklima, jsou útočištěm a domovem zpěvných ptáků, a máme dobrý pocit z hezkých stromů, které jsou dominantou zahrady. Ovšem nezapomeňte na dostatečně velké rozestupy mezi stromy, či od sousedova pozemku! Zde jsou řešením, střídavé výsadby vzrůstnějších stromů, s méně vzrůstnými z brzkou úrodou, které mají kratší životnost a po vykácení vytvoří prostor pro ty vzrůstné …
Mám tu ještě mnou nevyzkoušenou radu, když si koupíte někde stromek, a až doma vyčtete, že je na nevhodné podnoži. Zde mi bylo doporučeno zakopat stromek o 20 cm hlouběji, než je místo srůstu podnože s roubem. Nad místem srůstu pak lehce narušit kůru roubu. Z roubu pak vyrostou nové kořínky a stromek tak zpravokoření a bude mít bujnější růst. Ale tohle jen předávám – osobně vyzkoušeno to nemám.
Toto povídání jsem psal z důvodů, abyste se při nových výsadbách stromů nedopustili stejných chyb jako já. Po 14 letech z původně vysazených 16 stromů a velkých očekávání, mám asi polovinu, ze solidní úrodou, zbytek buď postupně odumřel, nebo jsem ho nahradil novými stromky, snad už lepšími, dle rad zkušených zahrádkářů a studiem informací na internetu – je to zde rychlejší a jsou tu mnohdy novější zkušenosti a metody než v knížkách. Proto Vám chci poradit, že, než vyrazíte na nákup stromků pro novou výsadbu, do ovocné školky, řádně si nastudujte na netu, co vlastně potřebujete, jakou podnož, jaký tvar stromku požadujete a pak až, Vámi vybranou odrůdu. V okolí Vám můžu doporučit ovocnou školku Střílky, Lipník nad Bečvou a pak možná Litenčice (zde jsem ale, před 10 lety, neměl dobrou zkušenost z koupenými stromky, ale třeba už snad?)
Toto bylo mých pár osobních zkušeností z pěstováním ovocných stromků, se kterými jsem se s Vámi chtěl podělit. Ať mé rady použijete či pohaníte, přesto Vám přeju spoustu zdaru, úspěchů a spokojenosti, při pěstování ovocných stromků.
Petr Buriánek
